Čteš mé verše?
Ty pohádková Růženko.
Skvělá maminko.
Tvé teplé ruce hladí.
Jsme spolu
a den se krášlí.
Amen s námi.
Lásku nic nerozdělí.
Za devatero horami
jednou se vše zotaví.
I se slzou na kraji.
tvůj cyklus "mamince" je unikátní a originální ... no ... my zůstali s nemocnou maminkou sami dva a ... cítím hlubokou účast ... kéž se ti daří překonávat strasti jako mne ... dávám jedno velké ST **
30.12.2024 19:09:30 | Pablo Kral