Nepolapitelnost žití
jak čilé ještěrky v rukou
co se nořily v oleji.
A pastely nevýslovné krásy
řinčely očima rosy bílé růže
tající dech zvedal vlnku
nekonečné hladiny potůčku
chtěl vrátit nebi hvězdu
bláhovec.. nevěděl
že spojení noci a dne
je tichem neuchopitelného.
Ty borče:-)))
I tobě co nej rok dva pět
zasloužíš si pod nohama super hroudu, bezva svět...
a i kdyby přece jen nějaký ty vady měl
ty jseš stopro ten, co by je po/u/chopil s nadhledem*
31.12.2024 18:37:48 | cappuccinogirl
Dík. Kouknul jsem na tebe.
Máš moudrost, co i mnohý starec ne.
Chovej svou dětskost, je to to nejcenější.
Máš velký talent :-)
31.12.2024 00:52:55 | Niška
Asi nedokážu říct víc než "Krása". Tsunami krásy, přesně :D :) Krásná báseň
31.12.2024 00:38:13 | neumelec_zivota
Netrápit se netrápit
to se musí potrápit :-)
Ty to vidíš, viď? Jinak, než je psáno...
:-) už mlčim.
31.12.2024 01:20:24 | Niška