Voníš mi listy a zemí, životem řekou protkaným
když hladíš ta místa, kde zaboden osten
když nabíráš bolest do dlaní. Voníš mi svatým
a deštěm, a stopou v trávě, když končí den
voníš, když hoříš, když noc neubývá Jsi dřevem
a kouřem, jsi vůlí a skutkem Jsi - předtím a potom
co změní se v ráno tmavý sen.
Maja Daniels
Milá Son, mateš mě slovy a obrazy, neumím tě zastavit, a spíš než význam vnímám tvoji nezkrotnou hebkost :" Co změní se v ráno tmavý sen." Udiven řetězením slov, jež posunuje význam sdělení, usínám pod tvým stromem.
30.07.2025 23:00:02 | Matahaja
Jsou básně, které se mi hluboko vryjí do srdce, jež se mohutně zachvěje, až je to slyšet v zakřiveném koutku Vesmíru. Toto je jedna z těch básní. Nepředstavitelně hluboká... Dojímá mě krása Tvé poezie. Někdy se mě jen tak něžně dotkne, jindy pohladí a někdy zas do mě přímo vstoupí. A pak už ve mně zůstane navždy.
27.07.2025 21:47:43 | malé srdce - Z.V.
Zejména oslovilo "jsi vůlí a skutkem." *
A vše podbarvené tony hudby, co si více od vyhřátého léta přáti víc? Vše k vděku je, hladovějícím láskou z Nemanic.
21.07.2025 23:44:41 | šerý
Son, tohle je nádhera
týjó, mně se od toho nechce
ani trochu...
Zpracovávám úžas, někdy je poezie nad mý chápání:-)
Ne že bych nerozuměla, právě naopak, myslím
ale víš, co je všechno někdy možný dostat do řádků...
Uf
ST je málo, ani není důležitý
ale klikla jsem ze silný potřeby*
21.07.2025 22:43:11 | cappuccinogirl