Včera bylo včera

Bolavá naivito brečíš
a ty nevíš kdo jsem
a zem prikrije hrobku
mé duše
ani já někdy nevím kdo jsem
průhledná mezi zdmi
hledám lásku
tu co nelže a je čistá a přimá a směje se s tebou
a za zády nebodá....
A hrobku prikryje zem
to když bojím se
bojím se i sama sebe když si vyčítám si své i Tvé chyby
pro boj můj co
chceš snad.... zachránit.

Tolik ran z válek
už nejde v tom žít
a tak jsem fénix
a vstávám z popela

Měla jsem štěně
mladého psa, dítě mé chlupaté
před 22 lety od té doby hledám ho v nadějích co
odešly s ním

Otrněná brečím

A já své srdce dala a roztrhali ste ho
a víc už nemůžu vám ho dát
a jiná sem
a jdu směrem
k lidem co mě nezabily.