Řeka si zpívá píseň mrazivou,
když mráz jí tiše zdobí břehy,
v jejím zurčícím proudu ledy jdou,
zmocňuje se mě pocit něhy.
Vnímám krásu, co paní zima tvoří,
ledové krajkoví ve slunci třpytí se,
teď myšlenky se žádné nevynoří,
vždyť ledovou vodou mé nohy brodí se.
Snad postačí jen minut pár
a duše chce náhle radostí létat
řeka mi dává velký dar
střípky štěstí smím do života vplétat.
Emily, skrze tvoji poezii se mi nakonec zima začne líbit? Ale, no nevím! Když ji musím často, za studené nohy vinit. :-)
28.12.2025 02:56:21 | šerý
Tvá báseň chladí a hřeje zároveň,
cinká jak tři kostky ledu do koly...
a že byly v ní tři rumy... zárubeň
dveří trefil jsem cestou, má Emily.
Ach...
:-)
Pěkná:-*
28.12.2025 00:39:14 | Ž.l.u.ť.á.k.