Ranní déšť..
Ranní déšť..
Obouvám boty..
S klapotem po dlažebních kostách..
Jdu vstříc novému ránu..
Svítá..
Ve vzduchu cítím jarní deště..
Co myjí spáry popraskané země..
I duše, co v prázdnu uzavřena..
Zebe..
Míjení probouzejících se domů..
A ranní káva, co za nos táhne mne domů..
Na dálku tichem..
Voní..
Už padá.. ten slabý jarní déšť..
Omývá všechna místa měst..
A jeho kapot je tichý..
Menuet..
Co tichem rána vlévá se..
Přes kůži do tichých duší..
A kreslí tisíc krásných vět..
O růži..
O lidech..
Snech..
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
...jak někdo spojí s dešťem hudbu , tak to má u mne vyhráno ...já tak rád poslouchám déšť , je to ta nejkrásnější hudba , co znám...Básenka je moc pěkná a moc procítěná , líbí je super ...Jirka
12.05.2008 18:29:00 | kavec
...ještě,že jsem doma(alespoň mě ta káva nemusí tahat moc daleko) :-)...hezký obrat.
12.05.2008 12:16:00 | WAYWARD
Pěkná básenka, opět se mi četla s lehkostí, a nedala mi nezamyslet se ...
12.05.2008 09:11:00 | NikitaNikaT.
