Anotace: první byly čáry,z toho motýl...k tomu pár slov....
----------------------------------------
Nemohu se pohnout,
stále dřímám
zabalená v nějaký chomout,
zvláštní pocit jímám.
Tak čekám pořád, co se bude dít,
je mi krásně - sním,
mám kolem sebe kokon tenký jako nit.
Musím létat! Umím? Smím?
Metamorfoza už je pryč,
opojena svobodou
cítím nádech z plných plic,
už se netopím pod vodou.
Zbavena těžkých pout,
motýlí křídla mám,
nech mne nebesy plout,
za to polibek ti dám.
21.02.2009 02:03:00 blue
tak tady se mi konec líbí, celá mě někam odlevitovala a teď se vznáším jen na pocitu z Tvé básně :)
a říkám si: sakra, zase jsem se tisíc let hrabal v podprůměru a tady mi bliká diamant do očí ;)
je pěkné potkat někoho kdo takto píše, je z toho cítit osobitost, někdy syrovost, vše takové - vydobyté, a sem tam ležérně jemné... hmm jako v životě :)
moc dobré, jen tak dál
15.02.2009 20:27:00 5thelement
Jééé,děkuji všem moc za ty krásné komenty...uvádíte mne do rozpaků!!:))