Bílá hora (1/2)

Bílá hora (1/2)

Anotace: posílám trochu ochlazení v těchto horkých dnech

budík je nekompromisní

v tuto zvláštní dobu

Popelka ztrácí střevíce

já beru na sebe podobu vůdce

 

v mizejících uličkách ledu a kamení

proplétáme se labyrintem stínu

nekonečná noc nás dusí

vteřinu za vteřinou stoupáme výše

 

strach je výběrčí daní

těžknou nohy 

únava a adrenalin se přetahují

hledám klíč do pohody 

 

přátelství drží tenké lano

první vede směr

zaváhání se nevyplácí

na výběr smrt nebo život

 

tak rád zřím bílé pláně

jako bílý prapor vítězství

teprve jsme ve třetině

padá množství sil

 

nazouváme se do železa

zuby se zakousávaj do ledu

vidím hvězdy stoupat nahoru

krok za krokem jdeme kupředu

 

první paprsek maže černý plášť

tmavě modré nebe pozvedá duši

tělo je neskutečný rváč

srdce mi v krku buší

 

po hraně masivu

vítr si s námi hraje

něžně hladí než přitlačí

hlodá tenkou cestičku do ráje

Autor Danger, 31.07.2020
Přečteno 78x
Tipy 13
Poslední tipující: Amonasr, Emily Říhová, jitoush, Dreamy, xoxoxo, Helen Zaurak, šerý
ikonkaKomentáře (19)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Je fajn, že se dokážeš o své pocity podělit sugestivně i veršotepecky a přenést tak jejich sílu i na čtenáře, který by je v reálné podobě jinak nikdy nezažil... Máš můj respekt :-)

02.08.2020 17:29:16 | Amonasr

Rád Tě tu vidím Amone,milý komentář a rád jsem Tě provedl částí Bílé hory.
Místním pozdravem děkuji, mersi boku.

02.08.2020 20:35:11 | Danger

...krásně si to vyjádřil...to "své"prožité až do těla i duše....otisky,které ani čas nezatlačí do "zapoměnek".
Tam,na cestách,kde každý krok je "vydřený",kdy člověk zjistí,co by "dole"
nezjistil, se mohou dokreslit bílá místa našich vnitřních map.....Ji./úsměv/

01.08.2020 21:27:37 | jitoush

otisk se vryl hluboko,má první 4000,v té době jsem měl v sobě plno bolesti,celá cesta byla pro mne uzdravující proces,měl jsem štěstí dojít na vrchol,počasí je vrtkavé...Rád Tě tu vždy vidím.

01.08.2020 23:05:23 | Danger

....a já zasejc ráda čtu Tvé texty Danny,protože vnímám mezi řádky
ta zrnka pravdy projevující se v opravdovosti....Příroda je mocná čarodějka
v tom nejlepším smyslu slova a kdo je "vidoucí",tak objeví poklady
a vše se tak krásně propojí......Ji./úsměv/

02.08.2020 20:31:15 | jitoush

Pokud to tam cítíš,jsi sama vzácná :-)
Mé oči píšou,stačí zaznamenat,děkuji.

02.08.2020 20:39:32 | Danger

...se "zastávkou" v srdci.....Ji./úsměv/...a jiné oči čtou a "přečtou"..
....se zastávkou tam uvnitř...

02.08.2020 20:43:55 | jitoush

dotýkáš se hezky,Ty usměvavá :-)

02.08.2020 20:49:49 | Danger

..Tebe se "dotkla"síla a majestát hor ,pustilo Tě to tak blízko,aby si
se mohl za svoji vytrvalost a odříkání dotknout vrcholu a ta síla se
proměnila,aby mohla v Tobě rozproudit úzdravný proces,obnovit a zesílit
zasunutou radost z bytí..........byl si obdarován a umíš se rozdělit,obdarováváš jiné....Ji./úsměv/
P.S.Jinak...ráda se "dotýkám" a ráda se u toho usmívám...../smích/

02.08.2020 20:59:59 | jitoush

určitě to taky,je to dlouhý příběh,snad příště dotvořím celou skládanku.
Hezký večer přeji.

02.08.2020 21:08:45 | Danger

Jak píše Šerý, pěkná báseň, a má spád. Nad čím se zamýšlím, píšeš: Strach je výběrčí daní. Proč lidé dělají extrémní sporty, když často do poslední chvíle neví, jestli je fyzicky a možná i psychicky zvládnou? Je to o posilování vůle a jakýchsi dovedností, nebo o pocitu svobody? Není to pouhý hazard s životem?

Pěkný den, Dane :-)

01.08.2020 06:54:17 | Helen Zaurak

Dobré ránko Helen,strach není špatný,dokonce potřebný,ale nesmí Tě přerůst.Co se týká fyzické nebo psychické odolnosti,tak druhá prohrává častěji,tělo je neskutečné co zvládne,ale hlava Ti namlouvá,tak to vzdej...No a poslední otázka,je souhrn všech tří atributů.Je to o svobodě,adrenalinu,který je jak droga,závislost kterou chceš znovu a znovu ve větších dávkách a pokud máš strach,který tě udržuje ve střehu a znáš svoji hranici,není to hazard.Vše se plánuje,eliminuje možné nebezpečí,je to o týmu,vždy je tu možnost říct stop a končíme,brát ohled na slabší.Právě,když nemáš strach,není člověk ohleduplný,podcení přípravu,myslí jen na své ego,výsledek může být katastrofální.

01.08.2020 08:19:17 | Danger

Děkuji, Dane, za odpověď. Velmi mě rovněž zaujala následující myšlenka, kterou zmiňuješ, tato: když nemáš strach,není člověk ohleduplný... Možná bych pojem strach prohodila za pokoru, tedy kde není pokory, není ani ohleduplnosti. Tu se mi jasně vybavují i Tvé dřívější básně a vůbec celý Tvůj projev tu na Literu. Zřejmě si tu pokoru z hor člověk přenáší i do běžného, všedního života, dokonce i sem na Liter, který je svým způsobem odrazem jakési reality... prolíná Tebou.

Děkuji :-)

02.08.2020 07:41:47 | Helen Zaurak

Bylo to myšleno(strach)odděleně.Určitě pokora a respekt je toho součástí.Když nemáš strach(správnou míru),nevnímáš detaily,které v konečném důsledku můžou být důležité,člověk se stává pod vlivem obav opatrnějším a obezřetnějším, nepřeceňuje své síly.:-)

02.08.2020 08:33:07 | Danger

tohle znám brácha a kámoši jsou horolezci takže mě trochu zaučují třeba v lezení a je to strach co se však změní na neskutečný adrenalin a je to vždy o tom kdo je na druhým konci lana kdo tě jistí no a tam se taky utužuje opravdový přátelství,ale je to krása když zdoláš třeba jen kousek té hory,pak svět vidíš z úplně jiných perpektiv ,) moc hezky jsi to napsal Dane nakonec jsi tulák po hvězdách tak jak jinak a pozdravuj své parťáky ,)

01.08.2020 09:04:18 | xoxoxo

milá návštěva horalko :-) zapomněl jsem zmínit to podstatné,hory jsou o lásce k nim!

01.08.2020 22:34:08 | Danger

tak pochopila jsem neboj ,) jak jinak u tak přírodních lidí jako jsme ty a já a jiní ,)))

01.08.2020 22:45:50 | xoxoxo

Pěkný je to. A má to spád*

01.08.2020 00:45:46 | šerý

Děkuji šerý za nakouknutí.Když jsem šel po hraně masivu,tak na levé straně i pravé to mělo spád 2km :-)

01.08.2020 07:53:58 | Danger

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.10 | Facebook, Twitter