Louka zdraví květy motýlem
z nekonečné říše larev..
zas a znovu povstává
říše nekonečných barev...
kouzlení...
Paprsky unaveného slunce
se lámou o uschlé větve
až se slunce samo sehne...
i když si stále s barvami zahrává...
postupně je v jednu promění..
A na křídlech motýla
jeho kresbu zas
maloval
jen zastavený čas..
Líbí. Les jako téma je nádhera. Poslední sloka naprosto úžasná. Motýla jsem si úplně představila.
20.07.2021 09:26:39 | mkinka