Venku je Advent, mlha, tma
a Slunko nevidět už kolik dnů
Těžká mokrošedá obloha
unesla do mračen zahradu
Někde tam ještě výš nad nebem
kejhají divoké husy - a já je nevidím
V blátivém studenu za domem
štípám vlhké dřevo, dýchám mokrý dým
Budí se zahrada, naslouchá večeru
Kejhání zachvívá chladnými větvemi
Narovnal jsem se a odložil sekeru
Mlhou jsem a nohy mám tady na zemi
Hezké
a ten závěr - mlhou jsem a nohy mám tady na zemi, tak ten se hodně poved*
29.01.2026 16:12:03 | cappuccinogirl
Mi to nějak nesedí dohromady Advent a kejhání husí, i když slovíčka jsou hezky poskládané, mému typu mozku tenhle rozpor narušuje celkový dojem ...
29.01.2026 09:01:36 | Romana Šamanka Ladyloba
Díky za odezvu!
Možná to může působit zvláštně, ale je to tak, mám dům v místě, nad kterým hejna divokých husí létají tam a zpět pravidelně celou zimu, mají tu takový vzdušný koridor mezi rybníkem a přehradou, kde jich zimují velká hejna. Tak mám to jejich kejhání odmalička se zimou spjaté. A obzvlášť za mlhy zní až magicky.
29.01.2026 10:06:10 | Graevling