V lukách a šalmaje

Nad mou tváří
shluky bodláků,
ve spirále ucha,
bzukot komáří,
prastaré písně ženců.

Opakované tahy ocílky
po ostří kosy
mít tak v režii dlaní
křivky tvého těla,
ochutnat chvíle slastné,
jihnout ve vlnách endorfinů.

Rozprostři své vlasy,
na luční květy,
snad zazní šalmaje Serafinů,
k útržkům mé přerývavé básně.

Znovu tě velebím,
je mi s tebou slastně,
polibky ti kladu na ofinu.