Bez paměťové stopy

Nedáváš na sobě znát

a přece ze tvých očí mohu číst

že po dekádách došlo 

k prokazatelnému promlčení

a nač si nevzpomínáš

jakoby nebylo a není

 

avšak já nemohu

a nechci zapomenout

 

byly doby

kdy jsme si oblečení 

připadali nepatřičně

tak jako poprvé přistiženi Bohem

Adam a Eva

potom co pojedli ze zakázaného stromu

 

dnes je ti zatěžko 

odhalit i šíji

 

neřkuli paži

 

žízním po životě

shledávám že už nežiji

 

po tvém boku

 

jsem nucen hledat jinou

u níž naleznu spočinutí

v úrodném klíně

co by dobrý hospodář

 

Na svět jsme přišli

 

Též ze světa

 

odejdeme nazí

 

vězte drazí

 

v Kristu