Dvě stopy v kameni

Dvě stopy v kameni 

Dvě stopy v kameni.....že jsi tu byl,
kam vedly kroky, co deště se nebojí?
Šimrání na šlapkách, pár krásných chvil,
zahrada rozkvetlá, s tělem se propojí.

Dvě stopy v kameni, dal jsi mi ke čtení.
nikam jsi nespěchal, necítil chlad.
Kráčel jsi neslyšně, vidět je souznění,
živého s nahotou, co máš tak rád.

Dvě stopy v kameni, za sebou ležící,
smyje déšť, co tvou Tvář hladil.
Nebo jen vítr, v korunách letící,
věčnost z nich vysuší,.........
......byl jsi tu - nebyl?