Poprvé

Poprvé

Anotace: Jak odlehlé je přemýšlení, jak troufalé jsou otázky. A já se tě ptám.. zasloužíš si?

Poprvé

Jsme tu samy
Ty se bojíš?
Máš pro to vlohy
Ty se stydíš?

Co je to? Mrtvé tělo?
Ukaž mi víc
Tobě se chtělo?
To si musíš
O to říct
Jo. Dej mi kousnout

Jsme tu samy
Jsi vyvolená
Máš proto vlohy
Klekni na kolena

A co je tohle? Výplach střev
Ukaž mi víc
Červy, pach rozkladu, řev
Ještě něco
Mi chceš říct?
Jo. Chceš si líznout?

No tak beruško, nelze jinak
Musíš se slíct

Autor Arthur Bimbaud, 02.02.2009
Přečteno 726x
Tipy 6
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

06.04.2009 22:48:00   Arthur Bimbaud

neukrad. A dokonce jsem si tu spojitost uvdomil až když jsem si to tu těď přečetl :)
Mimochodem s přostřelenou dlaní se jistě hned psát nedá ale ona se mu zahojila ne?

líbí

22.03.2009 07:30:00   ziriant

Líbí.
Ale, Arture, ten "pach rozkladu" jsi ukradl Charlesovi, ne?;). Kdoví, možná by takhle "dopadl" Rimbaud, kdyby psal i po dvacítce.. A jak se vůbec píše s prostřelenou dlaní:)?

líbí

14.02.2009 15:19:00   Nikololita

tak to chodi...

líbí

03.02.2009 19:42:00   CyaNide

mám z toho velice smíšené pocity....ale příjemné :)

líbí

02.02.2009 19:37:00   Ještě dítě

Berusko... to bylo první intimní oslovení pro mou osobu... :)

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.4 ⋅ Facebook ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel