Anotace: /k elegii sedmé.../
...
Píši ti příteli nehledanými slovy
píši ti prázdný list jen dopis nejvíc běžný
kdysi jsme byli jeden k druhému něžní…
Nic nemám na srdci a nevím co ti povím
Bolest se dávno ukryla do klícky zapomnění
dávno jí nemávám už vlastně ani není
na křivdách domnělých falešnou notou zpívá
Píši ti příteli že to je jak to bývá
Píši ti prázdnými nehledanými slovy
píši ti příteli list co se nejspíš psává
a nejspíš nejsem veselá
a možná nejsem zdráva...
…
Míň dobrých slov jsem slyšela
řekli mi že jsem dospělá
A pořád dělám ramena
– jak bývalá jsem – neměnná
Vždyť bude ráno svíčka dohořívá
zůstanu věrná - svojí pýše
jen proto dáma dopis nedopíše?
A nebolím a nevzpomínám
Píši ti příteli a nevím zda jsem živá
píši ti o ničem - že vše je jako dřív
a já jsem zimomřivá
a nevím zda jsi živ
Tak vryl se mi až do srdíčka
v nocích kdy už ani svíčka
nepřemůže temnotu
tužkou tupou bez hrotu
psaný list ...
27.02.2010 21:10:00 | Zefi
jo, koukala jsem
i na inspiraci,
myslím že tá tvá se
mi čte mnohem lépe,
protože je tvoje -
protože je kratší :)
http://web.quick.cz/asasek/orten/htm/bas6.htm
08.02.2010 16:02:00 | Romana Šamanka Ladyloba
oni vždy něco říkají
těm kteří se jich zeptají
a my děláme kompromisy
myslíme že jsme dospělí
a jen jsme trochu umřeli...
to by jen chtělo něco v nás
zastavit čas -náš krátkej čas
a místo teď žít zase kdysi
07.02.2010 19:12:00 | pamp_elka