Anotace: ..z funusu...jazzu a vlastencům...
Sychravou nedělí
po První Avenue
za rakví kráčím
a v oknech lidé
..pláčí
daleko z domoviny
jen velkých budov stíny
těžko to popsat slovy
..lednový York Nový
a v uších symfonie
a černej jazz
a ze tmy klávesami
tinkturou na bolest
když k ránu v baru samy
pijeme z kapes starých vest
za světy tmavé
tak ave Jaroslave
v muzikantským nebi
ty zpěvy ranní
jsou Tobě díkuvzdání
a New York
se ti klaní
a Praha obsazená
brečí jak moje žena
pro čtyři dukáty
..když o majetku sní
a v uších step Bugatti
mi stále zní....
Jak řekl Werich: Někteří by tu měli být pětset let (a J.J. mezi nimi), zatímco jiní by zde nemuseli být vůbec...
ST!
29.09.2010 21:20:00 | Mario de Janiero
Zemřít tak daleko,
bez sluchu, bez vlasti;
jsem z toho naměkko
supertip dám zas Ti.
28.09.2010 09:32:00 | teď už nikdo