Dějiny běží jak mračna zběsilá
prší z nich bolavé smrti rány
Denně zde něčí život doznívá
denně se otvírají šeolu brány
A děťáka zmírají bez soucitu
nikdo nechová jejich tělíčka
Já volám a řvu na vědomost světu
že jejich bolest nikdo nechýčká.
Pláči nad krutostí vrahů dějin
naříkám nad zhoubou nevinných
Bezradně nad prospastí smrti stojím
kdepak je radost a dětský smích?
Já Bože, Tě prosím už nečekej dál
splň svoje sliby jednou dané
Učiň už na zemi pro děti ráj
způsob ať Tvé slovo brzy se stane...