Závěrečná
Závěrečná
Anotace: ... když jsem se to včera dozvěděla, chtěla jsem se z toho vypsat, ale asi hodinu jsem měla v hlavě tak prázdno (nebo tak plno?), že to nešlo. Pak jsem ze sebe (s prominutím) vyzvracela tohle:
Když slunce svítí
a já pro tmu nevidím,
když ptáčku v síti
volnost mu závidím,
když víno sladké
po kávě chutná,
když tváře hladké
se tulí, jsem smutná.
Když se mi domů
vracet už nechce,
stejně se tomu
nevěří lehce...
- už nejsou "naši",
už nejsme rodina:
to slovo tu straší,
obchází, proklíná -
- "ROZVOD!" A je to tu ...
Štěstí, či něštěstí?!
Já cítím prázdnotu.
Nic dobrého nevěstí!!!
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk27.11.2007 20:02:00 Liv
To jsou v životě blbý věci. Když jsem se kdysi rozešla s někým, řekla jsem mu: Neboj, psíčkovi to neřeknu! A půjčovala jsem mu ho často. Jenže Harík věděl své...
11.10.2007 20:46:00 Miro Sparkus
Smutná báseň o tom, co mě děsí... umím se vžít do tvé situace... a vím, že to není nic hezkého... to naopak ta báseň jako dílo, je pěkná a povedená... zdaleka to není nic... vyzvraceného... vím, že to není zcela aktuální báseň, ale tohle zůstává aktuální dlouho a držím palce, abys to překonala a vydržela...
17.09.2007 13:32:00 Gabrielle Taroka
je to překrásná báseň o hrzivém tématu, držím palce ať to překonáš. po stránce zpracování je nádherná.
16.09.2007 19:30:00 mamina
já stále věřím, že všechno zlé je pro něco dobré :-) vím slabá náplast, ale zatím to tak vždycky bylo
16.09.2007 18:23:00 Aťan
Tak na tohle není co dodat. Chtěl bych ti pochválit báseň, ale cítím, že o ní tu teď vůbec nejde. Já jsem rozvod (svůj) přežil, dodnes se všichni scházíme, je nás jen o trochu víc. Vnoučata mají nadstandartně víc babiček a dědečků, vůbec jim to nevadí, naopak. Dostávají víc dárků. :-)) Moje žena přišla před lety k babičkovství jak slepý k houslím. Ale jestli budete mít jen jeden slabý článek v řetězu (ty víš, jak to myslím), nebude to žádná idylka, jakou mám (zatím) naštěstí já.
