Možná.

souhlas ende:-) mě se to líbilo:-) jedno z nejhezčích děl od tebe...sice mi to někde skřípe, ale jsem je dobré:-)
Kdybychom měli všichni psát s ohlesem na saddy:_) tak by tady rovnou mohla psát sama ne?? A to ani ona..a ni my nechceme (teda doufám:_)

18.12.2008 20:13:00 | Lady Carmila

Jo, tahle je pěkná. I když to možná... to možná na konci.)) ale já nechci rýpat. Jen slečna nebresk se tu vyznamenala. možná jsem blázen, možná jen snílek jsem. co je na tom? mi to připadá úplně normální.takže já nevím... ale řeči typu: "berte ohled na saddovou, nebo dostane infarkt" ... ať to saddova nečte má-li strach o svoje srdce. jestli jí zachrání život kecy "rytmus forma rytmus" dobře dobře. to už je mi jedno. ale ... každý a´t si píše jak chce a ne tak, aby milostslečna náhodou nedostala závrať... to je prostě nechutné howg domluvila jsem.

05.12.2008 11:06:00 | Já Esther Ruth

Básenka ve mne zanechala smíšený pocit, trochu smutnku, ale cítím naději... myšlenkové a pocitvé dílko, jako by ho život sám psal...

04.12.2008 20:43:00 | NikitaNikaT.

Někdy není vše tak, jak bysme chtěli aby vše bylo...Vězme však, že ačkoli je to tak či onak, nic na tom nezměníme, je třeba spíše zaujmout stanovisko...

04.12.2008 12:07:00 | Mladý pán P.

vzdej se vší naděje ...
jak lehce se řekne, jak težce se žije ...
ale jak jinak procitnout do prítomnosti ?

03.12.2008 22:36:00 | Romana Šamanka Ladyloba

tahle je fakt pekna...povedla se..hlubsi vyznam a zajimavy podani.

03.12.2008 22:17:00 | veronika

Nádherné,a zapomeň na ty dvě slečny níže.

03.12.2008 21:40:00 | Kávový Poutník

Pekna basen.

03.12.2008 20:09:00 | carodejka

Hmm... Velmi dobré!

02.12.2008 22:40:00 | Bíša

všichni se uchylují ke smrti místo toho, aby se uchylovali k životu, co je po smrti, to je otázka...

01.12.2008 09:31:00 | fuu

Parádička.

30.11.2008 20:13:00 | Psavec

toho " jsem " jsem si taky vsimla,ale myslim, ze s to tam hodi - je to jako povzdych. aspon to tak na mne pusobi, proto si myslim, ze je tam fajne.

30.11.2008 19:56:00 | saddova

Jako poutník v říši zapomnění,
toulám se duší kde nikdo není.
Možná jsem blázen,
možná jen snílek jsem,
a možná chci jen vyskočit s tohohle světa ven.
Možná...

Jsem srdcem v zemi nikoho,
jak rád bych teď objal kdekoho.
Krajina upadá do zapomnění,
však po smrti již času není,
snad nepadne tu i mé snění,
snad nevyhraje to co mé srdce jednou pro vždy změní.
Snad nepadnu i já.
Snad...

Co já vím ?
Snad najdu klid a mír.
Možná...

No, ty marťane, Možná jsem blázen,
možná jen snílek jsem- to dvojté jsem sis mohl klidně odpustit a sformovat to trochu jinak a lépe. Dokonce i takový rýmovaně rytmusový hovado jako já by nenapsalo takovou koninu. A ta dlouhá věta je jako pěst na oko. Zkus příště u psaní trochu více přemýšlet a spíš tu báseň napiš na nějakou melodii písničky, aby ta báseň chytila rytmus, alespoň trochu. Ber ohled na saddovou nebo kvůli nám příště dostane infarkt.

30.11.2008 19:49:00 | Rhiana E. Nebresk

tahle se mi libi, jen dve veci - rytmus a forma, rytmus ti lita jak vylekani ptacci a forma- nejsem fanda kratke vety vs. dlouhe...

30.11.2008 19:27:00 | saddova

...za ST

30.11.2008 17:15:00 | WAYWARD

Pěkný.

30.11.2008 17:04:00 | lavec