Pro řeči troufalé
hozené v pýše
básně teď zoufalé
na zeď si píše.
Hledívá do noci
na tmavý rám
není mu pomoci
prý chce být sám.
Básněmi vyleje
teď svoji svízel
kousíček naděje
co kamsi zmizel.
Čas... ten zatracený a neúprosný čas... :´o( někdy se to prostě nepovede... pak je nám čas k ničemu.
05.03.2009 23:20:00 | NikitaNikaT.
Nu, když není pomoci, tak jsou v záloze ještě "dobré rady". Ty přece každý rád dostává.
04.03.2009 21:58:00 | Kyška