Horká slza smutně stéká
a chladí mojí zarmoucenou tvář.
A za malý okamžik,
dopadá tiše na polštář.
Nenápadně se vpije dovnitř
a najednou zbude mokrý flek.
A bez zahálení usychá,
už nepomůže ani lék.
Je mrtvá
a já usínám.
slza, je jako lístek spadený ze stromu, bolí, neboť tím ztrácíš kus života spojený se slzou, nutné proto aby mohlo přijít něco nového :) což je pozitivní, jako i strom očekává vyrašení nových listů :) nový život
Krásná, oslovila mně svou hloubkou a myšlenkou, schovanou do kapky slzy :) klaním se básníku
27.03.2010 23:49:00 | losscar