...
...
Duše je tichá,
jen smutek cítím,
jak ránu palčivou,
tam někde v hrudi,
kde srdce se na chvíli zastavilo,
ztichl jeho zvon,
aby vzdal čest památce člověka
a teď znovu zvoní, umíráček.
Jen rudou růži položit
a mlčet při tom.
Není víc co říci,
Jen vzpomínkám otevřít cestu
A nechat žal odtéct,
jak vodu v řekách času.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
můžu říct, že tak nějak si představuju skutečnou, živou poezii. a název mě taktéž zaujal.
02.10.2011 17:17:00 | tenflipskáj dysfunkt
Kdož ví, zda není život umíráním a smrt životem...(Euripidés)
Více než zajímavě napsáno..
ST je zasloužené...
S úctou,
Leedram...
01.10.2011 21:08:00 | Leedram
