Na procházce

Anotace: každý je jiný a je důležité smířit se s tím, co prostě nejde změnit

Potkala jsem smutnou krásku,
u cesty sama seděla,
měla spoustu bílých vlásků,
upřeně na mě hleděla.

Říkala, že je moc bledá,
a tak vzhlíží ke sluníčku,
snad jí trochu záře přidá,
změní barvu na jejím líčku.

Viděla jsem smutnou krásku,
snad chtěla být mou společnicí,
viděla jsem sedmikrásku,
co chtěla by být slunečnicí.