Bílá se nevzdává a samota

Z nebe se sype

NE!

Přímo se valí
bílá pěna,
aerosol,

pěnová
substance

není mi

do

tance!

Vnímám klid
ale občas
v návalech
ve spáncích
tlak...

Touha po zpěvu
prahnu po skřiváncích.

Na druhém břehu
ustrojen
v hubertusu,
na zmrazcích
ujíždí muž
bez domova

a jiní
na bílém prášku,

každý po svém,

sehraje
alespoň jednou
v životě
frašku.

Snažím se
skrz hustě
padající
mokré krystaly
zasnít.

Účinek látky
je pomalý.

Hle,
v dálce
běží
Bílý tesák
hrdina z knihy.

Zaplaší mé splíny?

Chodníky
už nejsou vidět.

Je dobře,
že můžu
jako želva
z terária
civět,
v téhle
dlouhé zimě
a
vůbec nemusím být

"Na cestě"

jako

Kerouac.


Vlastně
je mi tak,

jak má být člověku
v cizím městě.

Tak k čemu jsou
všechny ty mé
výlevy ?


Třeba se brzy dočkám

OBLEVY!