Nenávist v samu sebe

Ztracená v abecedě slov,
zmatená ze svých vlastních pocitů.
Jediný pocit, který přehluší vše.
Nenávist v samu sebe.
Tak moc bych si přála proměnit se v prach.
Ztratit se větru
a všemu sbohem dát.
Neposlouchat rady,
koho Já mám milovat.
Neznají ten strach,
nechtít nikomu ublížit.
Roztrhat srdce na tisíc kousků,
tu dutou, prázdnou bolest.
Vím, že jsem srab,
protože si nedokážu představit,
toho dotyčného ztratit.
Zničila bych ho
a i samu sebe,
protože bolesti v cizích očích
čelit nedokážu.
Už takhle se trápím,
kvůli páru jiných očí.
Bez nich bych se ztratila nadobro,
jsou odrazem mých vlastních.
Záchranný kruh jeden druhého,
když se cítíme na dně.
Vlastně mi teď chybí,
tak moc, až to bolí.
Proč život nemůže být snadný?