Na zesnulé

Anotace: napsáno po dvou dnech téměř bez spánku :), tak to podle toho asi vypadá, ale naštvali mě, takže...

Zemřela naděje, pojďme jí na pohřeb, popliveme její hrob,
zhynula láska, tu bez hrobu necháme, by, kdo kolem půjde, si do ní rád kop.
Zahynul soucit, no už bylo na čase, někde ho ještě vystavíme kus,
zabili krásu, hle, zpívejme radostí, takže nás opustil i ten hnus.

Je mrtvý řád, mrtvá všecička pravidla, mantinel postav si sám,
vinna je zvěř, že vůz na cestě přehlídla, ten nový svět fakt rád mám.
Zabijme ještě i pocity, k čemu by mohly nám být?
heleďte, jak se dá, bez těch mrch, krásně a svobodně žít.


Připíjím na smrt těch idejí, v rozletech bránili dávno,
moudří jsou ti, kdo je nechtějí, no a co, že je tu chladno!
Zemřela lidskost, hle, přežil lid, moc je tak opojné pití,
pojďme si zas něco zahubit, už mě víc nic nerozlítí.