Návštěvnost
BEZ TEČKY
BEZ TEČKY
Anotace: Dnes jsem chtěl umístit retro, ale dám sem místo toho něco, z čeho jsem se musel vypsat právě teď...
BEZ TEČKY
Zvonek za dveřmi
Kdo jen to může být? ptá se přítel
Za chvíli odchází na vlak
zítra pohřbí dědečka
Nevím. Jdu otevřít
Děvče z bytu na konci chodby
pláče a podává mi parte
Pohledem sklouznu na fotografii
horolezce ve skalách
a dál už číst netřeba
Tisknu soustrastně pevnou ruku
slova účasti ze mě vycházejí
bez mého přičinění
To při lezení?
Pokyvuje hlavou a laskavost jejích očí
prosvítá i přes slzy v nich
Brumlám cosi o nespravedlnosti
Odchází k dalším dveřím
sdělit svůj bol
Ta která zbyla snad z nejsympatičtějšího páru
co znám
Tak jiného než jsme my s přítelem
a přesto v čemsi stejného
To poznáš na očích
z úsměvných poznámek ve výtahu
při překračování horolezeckých lan před kumbálem
Znovu klepání na dveře
Otvírám
Stojí na chodbě s kocourem v náručí
jenž využil příležitost
a vyběhl nepozorován ze dveří
Hladí ho a poprvé se usmívá
mazlivě ho tiskne k sobě
než mi ho předá
Užívejte si každou vteřinu života
dokud můžete
Nikdy nevíte…
Laskavá jako vždy
Místo odpovědi mi vlhnou oči
Vím
to nejhorší teprve přijde
říká omluvně
Ne
na tohle nejsou slova
Ve skalách, v místech která měl rád, zemřel
stojí na tom listu
Stalo se v sobotu
je pondělí
O několik dveří dál se láme osud
Přítel odchází na vlak
zítra pohřbí dědečka
Mlčím
chce se mi křičet dovnitř sebe
Copak na tohle dá se něco říct?!
Tak píšu aspoň záznam
o chvílích
kdy podivně se vyprazdňuje svět
Záznam bez tečky
Praha, 14.10.2013
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisknašel jsem díru s průvanem.. stačí odhrabat listí a objevím jeskyni.. počkám s tím ještě
16.10.2013 10:04:34 | Petbab
Jeho činnost byla víc než riziková, takže se tomu ani člověk moc nediví, ale spíš mě zaujala ta, byť známá, věc, že bolest a žal jsou přenosné. To moc dobře znám, jsem schopná brečet na pohřbu úplně cizího člověka...
Přes citově silné téma bych toto dílko viděla spíš jako prozaickou miniaturu než báseň, promiň mi tu oprsklost:) Ale je dobře, žes' to sem dal:)
15.10.2013 09:17:28 | Inna M.
No tak já už vůbec nejsem žádný odborník, jen tak koukám kolem sebe (což ale Ty taky hezky děláš) a baví mě občas chodit i po nevyšlapaných stezkách. Ale jen v psaní - jinak jsem opatrný, možná někdy až moc... ;-) Prima den! :-)
15.10.2013 10:32:56 | Amonasr
Inno, děkuju za případný komentář - kdyby tu všichni diskutovali skutečně o tvorbě jako takové... S těmito sousedy s přítelem cítíme velkou blízkost, aniž bychom spolu vedli nějaké dlouhé řeči nebo měli společné zájmy. Je zvláštní, jak ti někdo přiroste k srdci jenom tím, jak z něj vyzařuje jakési obyčejné hluboké lidství, nepředstíraná dobrota...
Ale hlavně k tomu dovětku - jsem za něj opravdu rád, rozhodně to nevidím jako nějakou oprsklost, aspoň můžu reagovat. :-) Schválně jsem volil tuto hodně civilní formu, protože bych se asi jinak nevyhnul náznakům patosu nebo nějaké vzletnosti, což jsem právě tady nechtěl. Vím, že to je psané spíš prozaickým jazykem, ale viděl jsem nedávno v Literárních novinách celou dvoustranu nějaké současného etablovaného básníka, který měl ještě prozaičtější texty, kde už i grafické uspořádání bylo kdesi na pomezí prózy a veršů a přesto to bylo označené za básně. Byly to takové miniaturní životní postřehy či zážitky, psané s vtipem a takovým skutečným ponorem pod povrch. Tak jsem si říkal, že ta hranice mezi poezií a prózou už je asi hodně rozvolněná a záleží asi spíš na autorovi nebo editorovi, jak to označí. Takže já to vnímám jako báseň psanou civilním prozaickým jazykem a když si to někdo pro sebe označí jako prozaickou miniaturu, dávám k tomu taky svolení a souhlasím :-)
15.10.2013 10:01:58 | Amonasr
To víš, že máš pravdu, ostatně, já teda rozhodně nejsem žádnej odborník na poeziii, a na moderní už vůbec ne. To je vidět i na té mé...
Tak si užívej života, ale s mírou! :))
15.10.2013 10:22:13 | Inna M.
Dlouho jsem uvažoval,jestli dát tip.
Dávám, za ryzí projev a upřímnost - hezká pocitovka
14.10.2013 21:06:16 | Bananky v čokolade
Děkuju. Musel jsem se vypsat, ale dal jsem to sem i jako poctu těm dvěma krásným lidem. S některými lidmi nemusíš ani moc mluvit, abys poznal, co v nich je. Život umí být krutý zejména vůči těm, kde není žádné proto...
14.10.2013 21:19:21 | Amonasr