487. Dvě deci života
487. Dvě deci života
Anotace: .
na sklo nakresli pár svíček
co ti připomemou
plamínek tvého života
tak choulostivý
- stačí jen fouknout
lidé si hrají na bohy
ale nikdo nenašel
recept na nesmrtelnost
přesto pokoušejí život
zda jim daruje
další den
a tak zvedáš telefon
a ptáš se
čí je to hlas
tam na konci
tam někde v dálce
dej se poddat
ať nelámeš si vaz
v poznání chvíle
kdy nikdo neodpoví
Komentáře (37)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk10.12.2013 20:44:06 Jiřinka Mignonka
Jsi jediný autor, jehož verše mě baví číst.
10.12.2013 23:16:20 Robin Marnolli
Jak to? tomu se mi nechce věřit. Já tady čtu několik autorů, jejichž inkoust zanechává zajímavou stopu..., ale pokud to má být pochvala...děkuji tedy:-)
10.12.2013 10:09:26 enigman
nejlepší recept je vychutnat si život...
08.12.2013 10:44:59 Aťan
Můžu trochu polemiky?
lidé si hrají na bohy
ale nikdo nenašel
recept na nesmrtelnost
Recept na nesmrtelnost existuje - v dílech, které po výjimečných lidech zůstane: Leonardo da Vinci, Villiam Shakespeare, poeta, JaJarda, Amonasr... a další, je jich prostě moc :)
08.12.2013 11:17:38 Robin Marnolli
Jasně, že můžeš:-)
v básni je to ale myšleno jinak...To, co píšeš se tak běžně jako termín užívá pravda, technicky vzato je ale spíš nesmrtelnost činnosti, čí spíše její výsledek, pokud se zdaří.
Ale ano, je to určitý směr jakoby nemrtelnosti něčího odkazu.
08.12.2013 08:38:23 uživatel smazán
taky vidím rozdíl...zdá se mi krásně smutně smutná, méně melancholie než obvykle, zdá se mi.
08.12.2013 00:46:42 isisleo
..je to jako..ostrov našeho zrodu..
..a vlny nám přinášejí jakýsi zvuk..a je na nás proměnit je ve slova..;-)
07.12.2013 20:53:55 jitoush
Někdy v životě přichází tolik otázek a odpovědi žádné,prozatím.A tak
ta pokora je na místě,když se člověk dokáže ztišit,tak to možná,ve velmi
jemném,jen srdcem uchopitelném podání,uslyší.Odpovědi na vlastní otázky...
Díky za báseň.Ji.
07.12.2013 16:57:40 uživatel smazán
Líbí se mi celá báseň, ale nejvíc ten druhý verš:
"Lidé si hrají na bohy
ale nikdo nenašel
recept na nesmrtelnost
přesto pokoušejí život
zda jim daruje
další den."
To je snad definice člověka. Málokdo si uvědomuje skutečnou hodnotu svého života, a zamotaní v představě posunování si svých hranic, nevidíme tu jedinou pravdu. Že jsme život dostali jako dar. Snažme se aby ten kdo nám ho dal, toho nelitoval.
07.12.2013 18:07:24 Robin Marnolli
Výborně čteš, správně, tak by to mělo být.(často ale není)
07.12.2013 18:25:00 uživatel smazán
O! Děkuji pane učiteli. Za čtení mě už dlouho nikdo nepochválil. A to se snažím seč můžu. Když čtu klukům pohádky, snažím se pro oživení i měnit hlasy jednotlivých postav. Výsledkem je, že po třetí pohádce přecházím zvolna do znakové řeči. A vyjádřit znakově Bivoje jak skolí obávaného kance, dá teda zabrat. :o)
Jsem ráda, že postřeh je správný. A boj nás samých se sebou je nekonečný. Proto je třeba psát a číst takové básně, povídky, stati...
07.12.2013 18:36:33 Robin Marnolli
Jo znaková řeč zabrat dá, ale když to pěkně zvládneš i s mimikou, tak neslyšícím svítí očka:-)
07.12.2013 18:43:03 uživatel smazán
Kance zvládám. Ten už jest tuhý. Ale odlišit ostatní postavy není tak jednoduché. Zvlášť, když chci aby děti neměly guláš v tom kdo je Bivoj a kdo Kazi a že ten boj s kancem už dávno skončil :o)
07.12.2013 19:01:32 Robin Marnolli
ve znakovém jazyce tomu říkáme rozvržení prostoru, kanec je vždy na jedné a té samé straně (pokud tedy neběží zrovna proti někomu) a druhá postava na druhé straně, ještě se udává měřítko výšky (zhruba na tři roviny (nebe...bůh, andělé, letadla apod., země...skoro vše ostatní, pod zemí...peklo, moře a život v něm, někdo v propasti apod.:-)
ale samozřejmě pokud je jezdec na koni, proti menšímu zvířeti i to třeba výškově oddělit:-)
07.12.2013 19:24:51 uživatel smazán
To už se ale začíná podobat spíš práci zeměměřiče. Aby si kluci nemysleli, že jim jde maminka přes pokoj vyměřit dálnici. Tu zatím velice zdárně razí životem oni mě. :O)
07.12.2013 15:33:55 Amonasr
Třeba je jiná v tom, že to není tak složitý rébus, jaký si tu občas vystřihneš. Možná je trochu naléhavější. Taky v tom jako Eliška cítím mírný stylový posun. Ale STále jsi to Ty :-)
07.12.2013 12:05:19 Elisa K.
Přečetla jsem si ji několikrát. Nemůžu si pomoct. Přijde mi jiná. Tak jiná oproti těm, co jsem od Tebe kdy četla...
07.12.2013 12:15:17 Robin Marnolli
Jiná v čem?...každý básník nemůže psát stále stejně, ale i tak...v čem jiná?
pověz...:-)
07.12.2013 12:44:25 Elisa K.
Já nevím. Snažila jsem se ten pocit, který jsem měla po prvním přečtení zachytit, ale nepovedlo se mi to. Ale aby sis nemyslel, že báseň haním - zachytil jsi dost dobře smutnou pravdu.
07.12.2013 12:48:10 Robin Marnolli
Zachytit jak?
rukou?
na plátno?
na papír?
do mysli snad?
:-)
07.12.2013 12:50:48 Elisa K.
Ani nevím. Možná síťkou na motýly a pak do klávesnice ;-)
07.12.2013 13:00:43 Robin Marnolli
...síťkou na motýly....hmmm...hlavně křídla nepotrhat:-)
07.12.2013 13:25:44 hanele m.
síťkou na motýly jde lovit i žraloky.. :o)
mně do toho nesedí ty hovorový tvary asi dva-tři, protože jinak seš spisovnej - a ještě to "zdali"
07.12.2013 13:30:53 Robin Marnolli
jo, to je dobrá připomínka, trochu jsem ošidil korekturu originálu, upravíme...:-)
