Návštěvnost
VTEŘINOVÁ BOLEST
VTEŘINOVÁ BOLEST
Anotace: Jsou vteřiny, které přijdou, aniž by chtěly odejít...
Sbírka: V ÚSTRANÍ KARNEVALU
VTEŘINOVÁ BOLEST
viděl jsem smutek
z bídy světa
v jeho nekonečné hloubce
beze dna
viděl jsem výčitku
za lásku rozdanou
bez jediného zaváhání
zrazenou však
bez mrknutí oka
viděl jsem naději
tisíckrát ztracenou
přesto stále doutnající
už potisící a prvé
příště zas
viděl jsem víru
v to lepší v člověku
přes každodenní zklamání
na všech křižovatkách cest
viděl jsem odpuštění
za uhýbající oči
tak zraňující
jak jen může být
přiznání viny
za příslušnost
k lidskému rodu
viděl jsem
a stále vidím
tu vteřinu z auta
při průjezdu
cizím městem
jež se změnila
v obraz světa
zahlédl jsem
zrcadlo lidské duše
v očích toulavého psa
Praha, 4.1.2014
http://www.youtube.com/watch?v=ipzR9bhei_o
Komentáře (66)
Komentujících (22)
Doporučit
TiskPohled psích očí. To nejzkreslenější zrcadlo. I přes všechny rány, osamělost a zklamání stále plné lásky a oddanosti.
Nádherná báseň. Přiznám, že mám slzy v očích.
07.04.2022 13:09:38 | Irena Majer
Co víc si můžu přát - děkuji :-)
08.04.2022 20:19:18 | Amonasr
Pohled psích očí. To nejzkreslenější zrcadlo. I přes všechny rány, osamělost a zklamání stále plné lásky a oddanosti.
Nádherná báseň. Přiznám, že mám slzy v očích.
07.04.2022 13:09:38 | Irena Majer
Líbí.
24.10.2021 21:07:11 | mkinka
Děkuji za návštěvu v "hluboké" minulosti, potěšila :-)
25.10.2021 17:15:43 | Amonasr
... je ... no nádherná ... V.
06.06.2020 20:57:47 | Vivien
Mám radost, že Tě oslovila, milá Vivien, děkuji :-) Ty oči toulavého psa tenkrát při průjezdu Klodzkem (Kladskem) vidím ještě dnes a cítím i ten smutek, který se mě zmocnil a napsal tuhle báseň :-)
07.06.2020 14:36:38 | Amonasr
Možná tuším, možná, něco jako.. smutno každý den jako ten první, když telefon zazvonil a tvůj čas se naplnil.. V.
07.06.2020 22:19:47 | Vivien
Dobry pozorovaci talent...
11.04.2019 11:55:02 | Štírečka
Děkuji za přijetí i za zastavení u již tak letité básně - to vždy potěší :-)
12.04.2019 10:57:39 | Amonasr
... máš celkem slušný přehled ...
02.05.2018 10:16:52 | Marcella
Děkuji :-)
02.05.2018 10:45:10 | Amonasr
Pane joo, tak ta tedy je!:-)
08.01.2014 14:42:04 | střelkyně1
Děkuji, od Tebe to těší dvojnásob :-)
08.01.2014 14:46:26 | Amonasr
:-)))..koukám, že řečeno tu už bylo vše..
..tak tedy pouze 1*..;-)
06.01.2014 16:43:56 | isisleo
Děkuji za milou návštěvu :-)
06.01.2014 17:05:21 | Amonasr
Závan něčeho zajímavýho je možná na konci v autě a psovi, jinak je to dokola pořád to samý věčný a zbytečný do světa plácání obecnejch pseudopravd.
05.01.2014 23:39:03 | Nikotin
Špatně jsi četl a evidentně jsi nic nepochopil - kdybys aspoň pořád někde (nejen u mě) hloupě neplácal, děláš si tu jen ostudu... ;-)
P.S. Řekl sis o to sám... ;-)
05.01.2014 23:45:49 | Amonasr
O nic jsem si neřekl, taky nevím, o co jsem si měl říkat, pokud máš pocit, že jsi mi to teď nějak dal přečíst, a můj názor platí ;-). Naopak by ses měl ty zamyslet nad tím, jestli správně chápeš, o čem je poezie. A prosim tě, neodpovídej mi na to stylem, kdo řekl, jak má poezie vypadat. Když to udělá čtrnáctiletá holka s tím, že poezie může bejt i to, když ti někdo pozvrací nohy, dá se tomu pousmát. Od tebe by to vyznělo mnohem fatálnějc.
05.01.2014 23:54:26 | Nikotin
Řekl sis o zcela jinou odpověď. Současně jsem si Tě opět zablokoval, tentokrát už definitivně, nic jiného si tu nezasloužíš. Spánembohem...
06.01.2014 00:00:13 | Amonasr
Konec to nádherně korunuje... A já Ti moc děkuji i za anotaci u téhle básně. Protože i v té anotaci vidím vrytou hlubokou pravdu...
05.01.2014 17:40:01 | Elisa K.
Eliško, děkuju za vnímavá slova a že jsi to hezky propojila i s tou anotací - psal jsem ji na několik pokusů, než se to přiblížilo tomu, co jsem v ní chtěl vyjádřit. Tak tohle souznění je pro mě fakt cenné... :-)
05.01.2014 18:17:58 | Amonasr
ano...anotaci si připíšu do deníčku mezi životní moudra:)
05.01.2014 19:44:29 | Toda
"v očích toulavého psa"
tak prostá slova a přesto... v ten okamžik se zablejsklo...
Je nádherná, ať Ti to píše dál...
05.01.2014 17:34:04 | Radhuza
Děkuju za hezká a povzbudivá slova :-) Tvoje vnímavost mi udělala zase velkou radost - vyhmátla jsi přesně, o co mi šlo, což je bezva pocit, když záměr takto vyjde... :-)
05.01.2014 18:14:23 | Amonasr
Krásná báseň k zamyšlení dozněná v nádherných tónech.. To se Tobě obecně moc dobře daří. Někdy toho člověk vidí vážně dost a stačí jen vteřina k tomu, aby si to uvědomil. Tyhle stinný stránky jsou namíchaný v každým z nás a nikdy nemají tak pevný hranice, každý dokáže být svým způsobem zlý a každý si to řídí ve svých hodnotách. Ale platí to i opačně, tedy na ty světlý stránky - aspoň v to doufám. Proto se i přes tyhle často dost bolestný mrknutí očí snažím udržet úsměv a potom, co si i já upřímně zabolím, zanadávám a vyvztekám se, ho půjčovat ho dál jako bumerang - hledat právě to pozitivní a sdílet to s každým, kdo mi za to stojí. A tady se dnes opravdu stálo zato zastavit.:))
05.01.2014 13:56:13 | Sýkorka07
Děkuju za zajímavé zamyšlení, které je mi víc než blízké :-) Sdílet to pozitivní s každým, kdo za to stojí, to je i moje krédo – ovšem nebyl bych to já, abych nepodotknul, že se občas najdou i tací, kteří za to nestojí… ;-) Naštěstí takových zas tolik není - někdy je však bohužel nutné a dokonce žádoucí i zlomit nad někým hůl, k tomu se ale člověk dopracuje teprve letitými zkušenostmi, pokud vůbec. Že se někdo může změnit ve své podstatě o takříkajíc sto osmdesát stupňů, to je myslím čistě literární fikce, byť se to i mně občas hezky čte… ;-))
A málem bych zapomněl – když jsem to psal, vzpomněl jsem si i na Tebe a naši nedávnou komentářovou diskuzi. Tentokrát jsem už od začátku věděl, co chci mít na konci, takže už trošku vím, jaké to je psát „pozpátku“ :-D
05.01.2014 18:09:26 | Amonasr
S tím dotatkem souhlasím, člověk si musí umět vybírat, ale i tak občas nemá šťastnou ruku a pak je podle situace asi nejlepší se odstřihnout a hledat jinde. A to, že by u někoho proběhla tak radikální změna? Další souhlas, o tom jsem zatím taky jen četla. Ale kdo ví, člověk toho nepoznal tolik, třeba nás někdo někdy ohromí. No dobře, v tomhle asi ne. :D:)
Vidíš, to bych ani nevěřila, kdy se komu vloupnu do hlavy. :D
05.01.2014 18:26:34 | Sýkorka07
A je to zase tady, opět si notujeme :-D Dobrá, polemika se tedy odkládá. Ale buďme trpěliví - kdo si počká, ten se dočká... ;-))
05.01.2014 18:29:42 | Amonasr
Výborná báseň formou i obsahem hodna tvého formátu, dávám si ji do záložek, chci se k ní ještě vrátit a tobě, Josífku, patří ST:)
05.01.2014 12:09:12 | Inna M.
Děkuju za krásnou reakci, která má pro mne velkou váhu... :-)
05.01.2014 12:31:45 | Amonasr
Výstižná...,radši nevědět,čeho všeho je člověk schopen/v kontextu Tvé básně/.Radši myslet na to,co dobrého se v něm a z něho projeví...Doufat.Ji.
04.01.2014 23:09:32 | jitoush
Ono to přišlo tak nějak samo, když jsem dnes cestou do Prahy viděl asi třetího toulavého psa, který ležel schoulený pod vyzdobeným křížem u frekventované cesty v polském Klodzku - tohle nebylo programové, skutečně na mě z toho padl smutek, navíc ještě podepřený tou bizarní symbolikou. V tu chvíli jsem věděl, že něco musím napsat, že to musí ven…
Ale ještě jinak - aby lidé v sobě posílili dobro a soucit se všemi živými tvory, musí si občas připomínat i to, s čím by měli zabojovat sami v sobě. Nikdo nejsme jen dobrý (na rozdíl od těch jen zlých – ti podle mě existují a zdá se mi, že jich docela přibývá) a občas se musíme štípnout, abychom neotupěli. Zvlášť když tupost a cynická povrchnost jsou dnes věrnými družkami „úspěchu“ a stydí se za sebe paradoxně víc ti, kdo soucítí, než ti, kteří jsou bezohlední a cyničtí. Za soucit se slabšími a ponižovanými by se člověk neměl alespoň stydět, když už jim třeba nemůže rovnou pomoct. Ale život je pestrý a mnohovrstevnatý a tohle je jen jedna z jeho stránek – příště zas napíšu něco z úplně jiného soudku, souhlasím, že je třeba psát i o tom, co je v člověku dobré :-)
04.01.2014 23:50:33 | Amonasr
Ale to byl jen takový můj povzdych na adresu nás lidí,který vyvolala
Tvoje báseň.Jsem ráda,když tneš do živého,ono to vždy vyvolá polemiku
a zanechá to svoji stopu,proto je dobře,když se s tím jde ven.A nejde
psát vesele,když má člověk v sobě pocit smutku.Každý máme v sobě světlo
a stín a je to na nás.Naštěstí jsem vyloženě zlého,jen zlého člověka
zatím nepotkala a doufám,že se tak ani nestane.Spíš někdy nešťastné bytosti,
které nepoznaly nic dobrého.a tak se to projevuje i ve vztazích ke všemu živému.
Kdo nepoznal to mít rád od někoho kolem,ten to má všechno ztížené.Kdo
i přesto dokáže v sobě něco dobrého probudit,ten je u mě vítěz.
Je toho tolik mezi nebem a zemí......Tvá tvorba člověka nenechává chladným.Ji.
05.01.2014 11:53:56 | jitoush
Rozumíme si :-) Pokud jde o ty z podstaty zlé lidi, přeju Ti, abys ani žádné nikdy nepotkala. Já už jsem tu čest párkrát měl, i když bych je naštěstí spočítal zatím na prstech jedné ruky. Nejčastěji se vyskytují asi v podnikatelském prostředí, kde jsem je potkal já, ale nepochybně i v politice. Asi ve dvou případech se mi stalo, že jsem měl možnost velmi zblízka vidět jejich zvrácenou radost z toho, jak dokážou nemilosrdně a bez jakýchkoliv výčitek svědomí i krutě ublížit lidem, které předtím zneužívali a kteří je považovali za blízké přátele, dokud jim byli něčím prospěšní. Poté jsem se od těchto hyen pokaždé odstřihl, bylo mi z nich na zvracení. Kdysi jsem na to téma viděl krátké poučné povídání Františka Koukolíka v TV cyklu Jádro, který radí se těmto lidem zdaleka vyhnout. K tomu se po svých zkušenostech jednoznačně přikláním i já - jen je někdy problém tyto sociopaty dostatečně včas rozeznat, dokáží neuvěřitelně manipulovat lidmi ve svém okolí a bývají považování za zábavné a skvělé společníky. Teď jsem si vygoogloval dokonce Koukolíkovu přednášku na toto téma, na kterou se sám někdy v klidu rád podívám: http://www.youtube.com/watch?v=nudcnJtc5Bw
05.01.2014 12:28:48 | Amonasr
Tak díky za tip.Já se v tom Tebou jmenovaném prostředí nepohybuji a
lidé,kteří jsou kolem mne v práci jsou naštěstí normální a obyčejní
v tom nejlepším smyslu slova.A drobní živnostníci,se kterými jsem v
kontaktu,to je trochu jiný svět.Tamty sféry,to je jiná kategorie,ale
jistě i tam se najdou slušní lidé.Myslím si,že těm vyčůraným manipulátorům
se to jednou vrátí i s úrokama.Tak ať se nám daří k sobě přitahovat
lidi nezáludné,na rovinu jednající,dobré , s kterými nám bude fajn
a jim bude dobře s námi.Tož tak.Ji.
05.01.2014 12:56:23 | jitoush
Naprosto s Tebou souhlasím :-) Myslím, že se oba cítíme nejlíp mezi podobnými lidmi, takže k Tvému přání na závěr se s chutí připojuji :-)
05.01.2014 17:47:31 | Amonasr
vteřina bez mrknutí oka...děkuji za ni...
04.01.2014 22:49:09 | zdenka
Také děkuji :-)
04.01.2014 22:58:32 | Amonasr
Toulavý pes je nejlepší společník na cestách lidskou duší. Je jako připoutaný vítr, věrný nohám své nejistoty. Můj nejistý pane vybral jsem si tě a po jistou dobu tě budu následovat. Máš po kapsách třeba kousek tvrdého chleba? Víc si mi ani nemohl dát.
04.01.2014 22:40:51 | Tichá meluzína
Hmmmm.... Tak tohle je krásný dozvuk... Nechám ho doznít mlčky...
04.01.2014 22:45:04 | Amonasr
:o)
04.01.2014 22:49:11 | Tichá meluzína
Ten konec mě dostal, sedí to skwěle. Gradující verše s náhlým hbitým závěrem, který zazní jako výstřel do ticha.
chtěl jsem dát hned dva dukátky, ale zradila mě myš, tak se omlouvám.
(ale o tom to stejne není:-)
RM.
04.01.2014 21:04:26 | Robin Marnolli
To se mi dobře čte... Díky :-)
04.01.2014 22:02:43 | Amonasr
to jste pane možná viděl víc něž jiní za celý život...
04.01.2014 20:48:02 | enigman
;-)
04.01.2014 22:01:05 | Amonasr
Moc pěkná. Ten konec skvěle graduje...
04.01.2014 20:17:31 | iluzionistka
Děkuji, mám radost, že Tě oslovila :-) Dnes jsem skutečně cestou do Prahy zahlédl v různých městečkách několik toulavých psů, takže konec byl tentokrát hotový dřív, než jsem to vůbec začal psát... ;-)
04.01.2014 20:30:33 | Amonasr