V podivném miléniu
V podivném miléniu
Už muži nemáchají špacírkami,
po bocích nemají vznešené paní,
svou obuv nechrání psími dečkami,
na hlavě nedbají na honosné pokrývky.
Nejsou svými ženami hýčkáni,
konce svých knírů nekroutí,
nevábí dárky ctné dívky...
Je jiný svět v tomto miléniu,
nicméně jsem zrozen, dýši
zaníceně po nocích píši
a tedy lze říci,
že tak či onak - žiju!
Komentáře (14)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Je dobře, že žiješ, Márty a věz, že žiješ dobře. Přesně jak napsal Robin, jsme rádi za Tvé básně a hlavně za Tebe.Život není ani černý ani bílý, ale můžeme mu vtisknout barvy sami.Držím Ti pěsti, příteli a posílám trochu duhy, ať si vybereš...
17.05.2014 04:01:59 | Akrij8
Vážím si tvých slov a velmi.
V nouzi poznám přítele.
Díky!
Buď šťasten v barvách duhy...
17.05.2014 10:22:09 | kudlankaW
Zdravím kudlanko/Martine.
Stejně jako u mne nejsou vyslyšeny všechny tvé sny a touhy...
Život nám ale i přesto dává mnoho věcí a často na ně zapomínáme, nebo je bereme jako samozřejmost...je třeba vnímat každou maličkost a radovat se...
Víš, před nedávnem jsem četl článek o dětech co nemají končetiny... ne, že by se tak narodily, ale narodily se v zemi, kde se válčí a tu zemi si nemohly vybrat. A co hůř! Někteří chtěli, aby trpěli děti, a tak vyráběli miny ve tvaru motýlů a podobných krásných věcí.
A já si potom říkám...jak mohu svými problémy a stesky dosáhnout jejich bolest?
Nemám já v životě daleko větší požehnání, i když ten život není tak bohatý, jako u jiných?
Nechci, aby můj komentář vyzněl jako výtka, spíše ti chci říci, že některé věci se nespraví ze dne na den a ty máš své dary!
...např. přinášíš své básně čtenářům Literu...nezištně.
Máš vztah k morálním hodnotám.
a jsou další vzácné poklady u tebe...
Nevím, kolik máš přátel, ale o takové poklady je třeba se rozdělit, aby mělo více osob radost...na Literu se ti to myslím daří:-)
Zdali máš i jiné možnosti, to můžeš uvážit sám.
Pěkný večer přeji.
RM.
13.05.2014 00:00:05 | Robin Marnolli
Robine,
velmi krásná slova.
Opravdu se k nim musím častěji vracet, abych si uvědomil, co mám, co mohu dát.
Udělal jsi mi Radost Robine, díky moc, příteli!
13.05.2014 00:15:03 | kudlankaW
Opravdu není zač, Martine. I já si musím často srovnat hodnoty...člověk se často srovnává (i já) s někým o příčku či dvě vyšší...já vím, u nás v Čechách je situace jiná, nicméně i tak jsem poznal dost lidí, co jsou na tom o poznání hůř...finančně, zdravotně, rodinnými poměry...a někdy jsou z toho méně sklíčeni, než já ze svých trablů...to mne pak při rozjímání posílí.
Také mi činí radost pomáhat druhým...cítím se užitečný.
Přeji lepší zítřky, hodně inspirace a nějaké radostné chvíle.
RM.
13.05.2014 00:23:59 | Robin Marnolli
...každá doba má svá pro a proti....a samota?Někdo není sám a přece je sám,
jak ve vzduchové bublině,nevnímán....někdo je sám,ale žije vnitřně
bohatě....Přeji Vám,Kristiáne,aby Vaše srdce bylo vyslyšeno....Ji.
12.05.2014 21:38:13 | jitoush
Vnímavá Ji.
Vaše slov vytesat do kamene.
Souhlasím s každým z nich.
Pěkný večer přeji.
12.05.2014 21:46:46 | kudlankaW
Žiješ a nepochybně i dost zajímavý život, jak se domýšlím... Tak jen do toho a dej si ještě Robinovu sklenku živé vody, ať to stojí za to :-)
Hezký večer, Márty!
12.05.2014 19:54:52 | Pamína
Je nudný Pamíno,
ale vždy tomu tak nebylo :)
Citát:
V panelovém domě v přítmí
zaslechnu tu a tam rytmy
pohyby roztoužených amantů,
tu perlí se po mé tváři démantů,
že neobsáhla by je tvoje dlaň...
Samota, to je věru velká daň!
12.05.2014 20:19:37 | kudlankaW
