Z okna ven
Z okna ven
Anotace: ...
Důvěra mi
vystřelila z těla
chtěla jsem ji zpátky
chytala ji do sítí
ale propadala se
jako já
dolů, dolů, dolů ...
vyprávěj mi o tom,
prosím,
ale před koncem se zastav
konec já znám
to jak
sedím v rohu pokoje
odkud jsi mě nenechal odejít
a já už nevím, kam bych se schovala
před vším zlým
jak se jen dá
vyhodit z okna všechno nemocné ...
čím menší pokoj
tím dál jsi ode mě
tím víc to na tebe chci řvát
Jsem Andrea, Andrea!
Lucie bude nejspíš
někdo jiný
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk30.10.2014 19:47:07 jitoush
...důvěra je opěrný bod....když se ze zřetelně ohraničeného útvaru
stává rozmazané nic,tak to není zrovna k popukání.....je mi to známo....
....jsou i jiné středobody,na které se lze spolehnout......Ji.
30.10.2014 19:49:31 Aaliyan
Mám pocit, že důvěra je zbytečná ... prostě je, ale nemá svůj smysl, který má mít
30.10.2014 20:03:44 jitoush
...otázkou tedy je,co si pod pojmem důvěra představujeme.....vím,že
každý má jiné hranice vnímání.Někomu stačí se slovně dohodnout,důvěřujeme
té dohodě a přes to vlak nejede......někdo nerespektuje ani písemnou
dohodu s podpisy.A míru,jak komu můžeme důvěřovat zjistíme až když
se něco děje...
