Tohle jaro všechno umíralo
pod rukama
v nás
vystrčili tě za dveře
a zamkli
aby ses nemohla vrátit
a nechali tě prorůst špínou a ulicí
hladem
jizvami
zimou která ještě pořád vězí za nehty
a odmítá odejít
a teď rušíš klid tím jak dýcháš
pořád tak trochu nedůvěřivá k cizím
lidem
pocitům
a citlivá
na sebemenší dotyk.
Smutné jaro, bolavé a depresivní...
23.05.2015 20:13:49 | Hesiona-Essylt
Co se dá dělat... Díky, Hesiono.
23.05.2015 20:18:44 | Elisa K.