Vždyť víš
že nám říkali že bolest má milion podob
a že to občas bolí víc než nekonečno střepů
vrytých
pod kůži
ptali se tě co všechno je potřeba přežít
a ty ses jen díval k lustru na stropě
počítal si praskliny kolem
a připadal sis jako můra přitahovaná světlem
které tě může ve vteřině
spálit
to máš tak když běžíš
když chceš utéct od světla
reality
střepů
a těch lamp
jsou stovky.
Můry jsou zatraceně přemejšlivý motýlové do tmy. To je dobrá báseň. Líbí.
16.02.2019 00:05:43 | šerý
Děkuju.
16.02.2019 00:11:16 | Elisa K.
..vybavila se mi jediná scéna, kterou si pamatuju z filmu o Sylvii Plathové..jak se dívá do světla a oběsí se..tuším na tkaničkách od bot..
29.05.2015 23:46:30 | Loveless
Neznám, bohužel. Ale díky, Loveless ;)
30.05.2015 21:52:43 | Elisa K.
...noční můra....světlo ji spálí.....navždy.....Ji.
25.05.2015 22:47:25 | jitoush
...A stejně bude pořád lítat kolem hlavy.
26.05.2015 19:57:37 | Elisa K.
...Ty si umíněná,Eli.....můry přitahuje světlo,které je zároveň jejich
zkázou....."posviť"si na vše co nejpronikavějším světlem,jehož paprsky se
všude dostanou, a můry kapitulují ve svém zániku.......Ji.
26.05.2015 20:18:07 | jitoush
Sugestivní text, líbí se mi.
:-)
24.05.2015 07:58:39 | Helen Zaurak
Děkuju, Helen ;)
24.05.2015 19:49:59 | Elisa K.