Bílá tma

Anotace: Záporně nabitá bílá.

 

 

Nad mým rodným městem

Zeje prázdnota

Zeje bílá tma

Lehký

Chladem zahalený

Mrazivý

Sníh

Dopadá na zem

Dopadá na mé ztrouchnivělé

chladem omráčené tělo

 

Záblesk

zima

strašlivá zima

 

už necítím

prsty na nohou

zeje ve mě prázdnota a temnota

v bílé zahálčivé noci

v bílé nově napadené tmě

rozšiřuje se ve mne samota

 

bílá prázdnota

nedává smysl

bílá však bílá

ona je bílá

jak může být bílá

něco tak křehkého co dopadá na zem

jak to může být tak chladná

tak záporně nabitá

tak dráždivá

a tak bolestná

 

v srdci zeje prázdnota

zeje a dopadá na mě

skrze nebeskou oprátku

omráčené jiskry paprsků nebe půlměsíční noci

jež měsíc je schován

za hustou mlhou praskajících vesmírných chmýří

 

stojím na rozcestí dvou cest

na kopci

jsem rozcestí

ani lampa

ani světélko na koncích

jen černé linky strnule kontrastují bílé peklo

stromy parazitů plné

prahnoucí po energii

prahnoucí po síle

prahnoucí po

 

vybírám si pravou cestu

pravou cestu

bude to ta pravá cesta

(haha)

nazývám ji tak, protože je na pravo

levá cesta na levo je plná lží a zahálčivých propastí

tuším

pravá cesta je přeci ta pravá

na pravo přeci

ta nemůže byt

lživá

 

já chci žít v pravdě

já chci byt pravdou

nechci lži

nechci zklamaní

nechci půl lásky

já chci celou celistvou lásku

užívající si mého těla

zkoumající mou duši

nádhernou čirou a pravdivou lásku

nic jiného v životě nehledám

 

lásku

všichni prahneme po lásce

ale té pravé

proč by měla být falešná

proč bychom si měli do života tahat falešnou lásku

plnou lží

plnou lží a klamstev a do očí mlžných vln

proč

 

jsem jen dívenka

malá plačící holčička uvnitř sebe

jsem na začátku svého života

přesto mé myšlenky křičí vzájemně

 

„nemá to cenu

kráčíš bezcílně

bez světel

nicotná a bezcitná

plná strachu“

 

 

myšlenky

chci zabarvit bílou temnotu rumělkou

zabarvit ji aspoň tahem jedné ruky

jako malíř dodat jiskru bílému plátnu

rudou rtěnkou ze rtů zhrzené panny a jejího vyprahlého srdce

konec niterné záře  

tělo chladne

zmrzlé

pohybu neschopné 

krok je marnější a náročnější

každý krok je hůře zpracovatelný do ticha padajících vloček  

 

naděje ticha vysvitá

pouliční lampa bliká

při stoupání níž do rodného města

záblesky lampy pohlcuji

teplo, žár a hřejivý dotek

pro další strastiplnou cestu