Žaluji
Žaluji
na těžkých dveřích kostela
reziví starodávný zámek
kliku pokrývá prach
oběť nezájmu
uvnitř má svůj domov
ticho
křížová cesta
v černém rámu
vypráví o pevné vůli člověka
o víře a lásce
jejich pravdivosti
vkročím do nánosu prachu
v dlani obtisk kliky
tichu tichem žaluji
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Někdy se vidím sedět v lavici...úplně sama:)
14.05.2020 07:01:32 | Dreamy
Dreamy...sedím tam celý svůj život. Spoléhám sama na sebe. To mne život naučil. Hluboké pokoře. Dnes vím...můj život nebyl tím, kterým jsem chtěla, aby byl. Nemohu se s tím srovnat. Nemohu odpustit. A proto ..v prázdném starém kostele sedím dál. něco mi našeptává, že mi rozumíš...a děkuji Ti.
26.05.2020 09:35:11 | Anděl
