Anotace: Jak nicotné a pomíjívé jsou střípky času, ale jak bezcenní jsme oproti nim my...
Bez cesty do cíle
ubíhají chvíle,
nic je nezastaví,
dokud je kdo nezpraví
o jejich bezcennosti.
Jak splašení hřebci
stará babka v čepci,
každá z nich je prázdná
vyplýtvaná až do dna,
neznají cestu, nemají cíl.
Okvětní lístek růže
dělá, co jen může,
aby dohonil chvíli,
co se vzdaluje cíli,
bláhový a nezkušený.
Kapky deště do trávy kanou,
kropí vteřiny jedinou ranou,
vteřiny ubíhají, minuty stojí,
rány času již nic nezhojí,
dny jsou věčností v prachu.
Já nejsem nic v porovnání s časem,
ani úspěšný zpěvák s basem,
spisovatelé bohatí,
čerti jedni rohatí,
nejsem nic než pouhá okolnost.
Tik tak, tik tak,
slyšíš, jak ti srdce bije?
Než se nadechneš, přec jen dobije
svou poslední píseň o ránu,
kdy by vstalo a vítalo slunce...
zase ti tam ujíždí rými
05.07.2007 20:08:00 | Jsem ten kdo jsem
:)) Díky moc, jsem ráda, že se líbí! :) Však taky byla nenucená, prostě jsem seděla u počítače a povídala si s kamarádkou, dostala jsem zase uměleckou depku a najednou už jsem měla otevřený poznámkáč a v něm básničku :D. Večer jsem pak napsala ještě jednu, ale u té si raději lépe rozmyslím, než ji sem dám :).
13.03.2007 19:44:00 | Lostris Queen
tak tohle je asi nejlepší z toho co tu máš,nenucené,čisté...je to hezký,fakt!!!
11.03.2007 19:11:00 | Jamesow