Obejmi mě, Praho!
Ty vlídná strano.
Obejmi mě, miluji Tě!
Vltavo, obdivuji Tě!
A tak kráčím.
Miluji prach i smog.
Všeho tok.
Slunce svítí.
Zlatou nití.
Zelená tráva a žití.
Až umřu chci rozptýlit
svůj prach v Praze.
Tam vzpomínky nežijí jen krátce.
A historie má tu krásné vlasce.
Památky vidím
a jsem v pohádce.
A na chvilku nejsem
v slzavé hádance.
Třeba někdy bude se život točit hladce
a já nad sebou budu opět vládce.
Obejmi mě Praho, více.
Obšťastni mé líce!