Roztroušená skleróza

Anotace: Ze sbírky Pro vozíčkáře 2021

Už je to deset let.
Co změnil se mi svět.
Ostravo, máš milión hvězd.
V duší se sžírá lazaret.
Milá utekla mi,
diagnóza hadr a bez karet.

Nechodím. Už jsem si zvykl,
ale nešlo to hned.

Francouzské hole.
Proč musím snášet to,
lidi moje.
Svět nemá záplat.

Hrdina nejsem,
to nerad slyším.
Nic nejsem,
v sobě se dusím.

Hrál jsem na náměstí
skladby svoje.
Texty létaly
a sny vzkvétaly.
Teď jen diagnóza moje.

Přijde rehabilitační
a dne začni.
Skleslá hlava
a iluze plácni.

Mám kytaru a v duchu si zahraji.
Kortikoidy a kortikoidy.
V duši mám naději,
že svaly se rozhýbají.

Nejsem sám,
kdo to má
a tak si povídám.
Kruh uzavírám.
Čas mám.

Sedím a moc se nehýbám.
Rád mám.
Ale bolest proklínám.

Slunce svítí.
Báseň letí.
Nemyslím na smetí.
Slovy neuhýbám.
Vzývám smrt,
ať netrápím se dál.
Ale kvůli vám
zůstávám.

V duchu kytarový král,
co duší struny rozhýbal.
A text sladký notoval.

Ostravo, hřej dál.
Jsou skoro vánoce
a já pro úsměv hřál.
Tam ta dam.