Ozvěny minulosti

Anotace: Když se stanou ze dvou lidí v čase najednou cizí a člověk přemýšlí nad dávným bodem zlomu.

Myslel jsem, že jak se do lesa volá,
ozve se zpět věta rovnocenná,
jsem v omyl hbitě vyveden zcela,
když minulost o echo zájem nemá.

Vzpomínky leží na dně trezoru,
kam přístup má jen jeden z nás,
holt každému různě plyne čas,
můj pomalu, a tobě uběhl z obzoru.

Beru svá slova a volání zpět,
ticho absolutní dnešním dnem jest,
každý z nás zvolil jinou z cest,
již neexistuje nám společný svět.