Má milá je pod drnem,
v jedné vísce za Brnem.
Roste na ni bodláčí,
slzy mou tvář nesmáčí.
Zradila mě zradila,
moje dívka rozmilá.
V lůžku šeptá Pepíčku,
vzal jsem na mi žehličku.
Výčitky až přestanou,
za tu vraždu spáchanou,
pak si najdu holčičku,
co špitne můj Karlíčku.
Šprýmaři, trochu ve mně hrklo,
toho bys nebyl schopný.
Ale v básni je to fér.
16.04.2011 20:36:00 | s.e.n
Nó, až Tě pustěj, kolik Ti asi bude?:-)
Na tohle ty horký hlavy nemyslí, pak to možná spraví jen tučné konto, ale Láska to nebude.:-)
13.04.2011 11:29:00 | Jeněcovevzduchukrásného