Nechci brečet,
byl to jen okamžik,
ač se mi nezapomenutelně vryl do paměti.
Nikdy neupustím od této myšlenky.
Proč tak brzy odcházejí ti,
které si až časem zamiluji?!
A o to, to víc bolí.
Jaký to je pocit?
Těšit se z mé radosti,
nechat mě milovat,
a pak mi všechno vzít?!
Hraješ dvojí hru
a můžeš to na mě zkoušet dál,
ale měl bys vědět,
že pořád mám co ztratit.
Klidně mě sraz na kolena,
nech mě plazit jako hada,
ale věz - že se zvednu
a půjdu neohroženě dál.
Pěkně hrdě čelem dopředu,
nikdy se k tobě neotočím zády.
I kdyby mi nezbylo už vůbec nic,
na konci půjdu stejně s úsměvem.
Nenech se vysmát.
Klidně mě sraz na kolena,
nech mě plazit jako hada,
ale věz - že se zvednu
a půjdu neohroženě dál.
Moc se mi líbí ta naděje, síla a odhodlání.
13.09.2012 11:48:41 | TeruKurosaki