do černého

 

 

nemohl se přestat vynadívat 

polykal čas a vydechoval ho o několik okamžiků dřív 

 

to tělo 

hladké a pevné 

jen k jednomu účelu 

vždy rozhodné

nehybné

 

 

už si ani nevzpomínal

kdy že jí věnoval tolik času

mazal olejem

všechny záhyby

až se leskla v záři unaveného slunce 

 

tenkrát

 

došla mu slova

již to nemohl vydržet 

to jak na něj přivřenými víčky

pohrdavě 

 

 

po měsících na útěku 

rozhodl se

půjde za ní

tak jak to měl udělat hned

 

naposledy políbil chladné tělo 

políbilo ho na spánku 

 

...stiskl