Návštěvnost
samotář
samotář
jsem zrozen k samotě
pouště pán
jen zrnko hnané větrem noci
na strunách hvězd
po dunách
spalován žárem
rád bych procit
na dlani dřív než skončí sen
snad abys ještě chvíli žila
modrý tvůj na mě ulpěl zrak
to tiché přání
zůstaň milá
navždy
v potocích vzpomínek
šedých koutů
vyprahlých koryt bez břehů
proměním hravou
melodii pláče
v záhon postřehů
není jen jedno srdce k bití
samotu zlomí tichý krok
jen tvůj
ten z dálky hvězdné
epilog
Komentáře (16)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKrásně se to čte.
21.11.2013 22:26:59 | Jana M.
I tebe dlaňování snivě dostihlo:)
17.08.2013 09:15:44 | Lilien
Ani se snad nebudu snažit chápat ;-)
17.08.2013 10:22:08 | poeta
..zde se očišťuje srdce a odhaluje tajemství života ;-)
16.08.2013 21:17:57 | isisleo
Plná zvláštní nostalgie, to je mi blízké...
16.08.2013 17:52:20 | Amonasr
jj. Tenhle pocit mě provázel..
16.08.2013 19:26:53 | poeta
Provázel Tě hezky a noblesně :-)
16.08.2013 19:50:54 | Amonasr
Bylo mi i trošku smutno ale pak to zachránila čokoláda :-D
16.08.2013 20:40:28 | poeta
Ty se před nostalgickým smutkem zachraňuješ čokoládou, já ho zase hostím skleničkou dobrého vína a bývá nám spolu dobře... Ale moc už ke mně nechodí, asi je mu jinde líp, že mu tam třeba píšou hezčí básně... ;-))
16.08.2013 22:41:05 | Amonasr
No to mu moc přeju ;-) ale ke mě ať se zas tak často nevrací..čokolády je pomálu a to je ještě horší varianta..:-P
16.08.2013 23:20:23 | poeta