Kuchyně o sobotním ránu
Kuchyně o sobotním ránu
Postávám za oknem vytopeného bytu,
tam venku - již praští
vládne mráz,
nikde ani noha
žádný lidský prvek
náznak zášti.
V prstech levé ruky něžně jímám krajíc,
ještě je teplý
a tam
ve vzdušných vírech
neklidné vločky
klidným mě nenechají
milióny cenných krystalů.
Jsou jiné nežli lidé
stěží se holedbají
bělavá zrnka písku
chřadnou
v područí
severního proudění
jsem rozechvěn
truchlení.
Ještěže mě naplňuje blahem
vonící krajíc
k němuž se hbitě blíží
lesk rodinného stříbra....
Může být nůž ušlechtilý?
Ano,
když jímá hoblinu másla
a hladí vonné pečivo lahodnou přikrývkou.
Jedna je také za sklem
podobá se hebké utkané v Damašku,
dojímavá scenérie, scéna,
na mé tváří jsou již zaschlé
SLZY...
Miluji tuto chvíli !
Komentáře (14)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
No kudlanko od jinud než jsem já...zase jedna co se zasekla,má to něco co donutí se zastavit a číst..a v básni píšeš o vzdušných vírech..tak k tomu bych přirovnala i báseň ..je přesně taková ;)
25.01.2014 19:23:55 | xoxoxo
Děkuji ženě z jiné planety, co má darů na rozdávání z výšin...
Krásnou neděli přeji v pospolitosti...
Marty
26.01.2014 13:07:50 | kudlankaW
ještě více zkrásnila mé dnešní už tak krásné ráno:))
25.01.2014 17:49:33 | střelkyně1
Milá střelkyně,
představa rána,
tys v tento mžik sama
tys prostovlasá
v bezpečí kuchyně,
jen v kašmírové tunice,
siluetu tvého těla
z níž mnohé odhalil
doznívající paprsek měsíce...
Šťasten ten,
jenž může pozorovati
souměrnost tvou
z povzdálí...
26.01.2014 13:13:32 | kudlankaW
Neobyčejná obyčejnost a jak poetická ve Vašem podání,Kristiáne....Mňam,jdu si
ukrojit krajíc.....Děláte mi chutě,milý pane.Ji.
25.01.2014 15:21:07 | jitoush
Ta je krásná Márty. Ty nejhezčí chvíle bývají ty nejprostší. K čemu je opulentní hostina pro stovku hostů, když přes ten přetékající stůl nedokážeme uvidět a docenit krásu sněhové vločky. Tleskám. :O)
25.01.2014 15:13:47 | Tichá meluzína
