Na konci školního

Ve vzduchu
to cítím...

Zelené traviny
prorůstá kvítí
a ptačí pískot
tam nahoře
na vrcholcích.


Láska je blízko...

Alespoň pro některé.

Švitořivá dítka
vodí za odměnu
do cukráren
nebo bister,
desítky maminek.

Klády na kovových trnech
určené k chůzi
k balancování

Nějací lidé na chodnících
siluety dětí
sedící postavy.

A v popředí
kyprá
nejspíš nezletilá
s pokožkou carrarsky bílou
životadárná pánev
široká

Sledoval jsem její rozpažení
balancovala na kládě
jako artistka na laně,
od konečků prstů
přes sněhobílá ramena.

Můj pohled zůstal,
visel celé minuty
na její
mimořádně plné hrudi...