Pouštní
Pouštní
Anotace: Tak jako se otvírá květina, měl by se otvírat člověk
Očima osaháváš svět,
chutná Ti zrnkem arabské kávy,
zavátý v písečných dunách sníš,
oheň se proměnil v pouštní květ,
vánek Ti prvně o lásce praví,
země dá pokrm, chléb i skrýš.
Dlaně jsou mapy k pokladu,
skalisky prstů protínáš řeku,
když tělu zkoušíš vláhu dát,
jitrem zlátnoucím po medu
zaslíben životu od věků,
učíš se žít a milovat.
Člověče, povstal jsi z popela,
z havraních křídel je Tvůj šat,
duše Tvá voní mlékem,
neztrať se v pustinách docela,
poděl se o plody z vinohrad
srdce budiž Tvým lékem.
Svědomí rosou, jež konejší,
pramenem pravda, druhem čest,
vírou pramenitá láska,
pokud se na cestách sešeří,
buď branou nedobytných měst,
vznešený v sobě jak pták alka.
V nouzi se otvírej v květu,
zbloudilým ukaž směr
pro spravedlnost budiž lvem,
ve svém přenádherném letu
dotkni se citem z pavích per
skryj slunce pod křídlem.
nebuď jen zrnkem kávy
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk18.07.2014 23:39:39 básněnka
nebyla jsem jen zrnkem
ano prachu natož kávy
a měla dlaně snad pro cezení medu
i jedu jsem si užila
pro díkůvzdání z lesů
snad zlátnu
jako písek pod nohama pláží
tak strašlivě mne chtěli přitom milovat a já řekla vždycky dost
ze slov se mi chtělo jenom být
prasátko je prý dost dobré na šunku
nebo se do něj střádají pocity?
19.07.2014 01:36:56 Akrij8
Ruce máš aby zasely
do srdce klasy budoucí lásky,
po medu když jsi je líbala,
po plástvích Tvoje dny chutnaly
rozkvetlá v sobě tváří louky
po klasech zezlátlas docela
uzrála jsi láskou
12.07.2014 22:53:48 jitoush
....zase Tvůj nezaměnitelný,konejšivý tón.....jsou květiny,které se
mohou otvírat jen když svítí slunce,když je podmrakem,tak jsou prostě
uzavřeny.....Je li stín na duši,tak uvítáme,když nám s tím otevíráním
někdo trošinku pomůže......A máš pravdu,v uzavřenosti se s ničím nedá
pohnout,nikam to nevede a nebo vede,ale je to bolestné......Ji.
