Anotace: ...
Tak ňák se motám okolo domu
nahlížím do oken, poslouchám
i když tu nejsem, no dejme tomu
vracím se stále, to ta samota
pocity popsat, dát jim tvary
možná i jména, svědomí
kdysi jsem rád, kdykoli zkoušel
s touhou že snad si, jisté nakloním
nejsem tu
na co ? za plotem si vítr
fouká a šeptá tiše do vlasů
projít se pod hvězdou, závojem deště
je vzácný předpokoj ..říše snů
jenomže často vzpomínám na tebe
jsou to už roky, co tě znám
z fotek a z řádků co plynou pod srdcem
neznámá, známá
blízká, vzdálená
tak jenom zaťukám, třeba hlt vody
poslechnout poslední
ze tvých slov
usměj se, sluší ti ..ty koutky zdvižené
dřív jsem chtěl ...
dnes jen.....
“apostrof“
21.09.2014 20:52:23 uživatel smazán
Život je víc než psané slovo. Někdy je třeba opustit to, co děláme rádi, aby jsme získali více prostoru pro skutečnost, co se na nás valí. Chybíš mi tu poeto, i všem ostatním, ale přeji ti volné dýchání, starosti ať odpadávají jako zvětralá omítka a verše si třeba zas časem najdou cestu ke společnosti opuštěné. Loď AHOJ ke kormidlu. Drž se lodivode. :O)
02.10.2014 17:01:44 poeta
Dík za tvá slova...beru to tak, že se mám kam vrátit až nastane správný čas ;-)
20.08.2014 21:08:14 isisleo
..hmm..někdy je to pěkný uragán..
..co jednoho odsune..aáááž dojinam....
..a je to pak "hukot" vrátit se zpátky:-)
17.08.2014 18:09:07 uživatel smazán
Jsem taky jinde ;-)
08.09.2014 13:47:57 poeta
je nám tam celkem fajn, ne??
08.09.2014 19:37:38 uživatel smazán
Ano i ne ;-)
16.08.2014 21:57:40 Elisa K.
To je tak strašně pěkný tě zase číst... Ahoj "strejdo" :)
16.08.2014 21:58:36 poeta
ahoj :) jsem trochu ve výhodě..já tě čtu pořád.