Neuvíznout
Neuvíznout
Anotace: .....ve strachu.....
První světlo a to poslední
v Tvém oku
jeho niterný odlesk
dýchá mi na paty
zapomenut je
bílý den svatební.
Sype se z rukávu
na kousky rozdrcený stesk
sype se pod nohy
jak v létě sníh
snad už zítra
do hloubky černé země
těžký pluh zaorá jej
na polích.
Vím to zbylý čas
v jiném rytmu tiká
chce se mi v tichu spát
se světlem novým po kapsách
s milostnou básní pod polštářem
už nemluvit rukama uhladit
záhyby unavené tváře.
Na starou cestu nechám
zvolna sedat prach
osadím dobromyslí místa pustá
u stěny posbírám ležící hrách.
Poslední tipující: Malá mořská víla, Martinecka23, VEDz RVAHEs, bogen, Jort, střelkyně1, zdenka, enigman, Bakchus, Amonasr, ...
Komentáře (16)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk19.11.2015 13:07:35 střelkyně1
teď jsi mě přivedla k myšlence jetli člověk může prožívat radost bez předchozího smutku,jestli stejně intenzivně,ne to nic básnička nádherná a pro mě i k zamyšlení,děkuji...
19.11.2015 19:33:25 jitoush
.....Střeluš,díky za Tvé zamyšlení...vždy je to o úhlu pohledu....
a o přání.....za všech okolností najít východiska.....Ji./úsměv/
Prostě neuvíznout v mrtvém bodě...
18.11.2015 22:24:22 čiči
Smutek je společník, protiklad radosti
Bolení tam někde za hrudní kůstkou
hlásí se v nepravou chvíli a nenechá
když se noc přiblíží, člověka usnout...
18.11.2015 21:46:42 Elisa K.
Neuvíznout ve strachu je občas strašně těžký...
19.11.2015 19:26:02 jitoush
...To máš pravdu,Eli....ovšem strach...ten s velkýma očima...je
učiněný paralyzér....musíme se snažit,aby na nás neotevřel tu svoji
tlamu plnou ostrých zubů, dokořán,takže by ten stisk byl zdrcující
a hodně bolavý...to bychom krváceli a nebyli ničeho schopni.....TO
ROZHODNĚ NE!!!!!!!!Dá se pro to udělat hodně.......JI./úsměv/.
Díky za nahlédnutí...
18.11.2015 21:40:26 chatter
ST, dotýká se
19.11.2015 19:20:49 jitoush
....jsem ráda,že se dotklo.....to je holt život......a vítám Tě v
"Modrých"vodách....ať se Ti dobře pluje......díky....Ji.
18.11.2015 21:34:54 básněnka
Den svatební, teď ticho z ní a z něj jen v létě síh, co zbylo? Snad jen sníh...
