Nestálá
Nestálá
Anotace: Příteli, který stále hledá
Život byl pro něho prapodivnou hrou,
kde není vítězů a poražených skotů,
jen kosti ohlodaných figurek se válí na bojišti
po sté potopě světla
partie bez partnera,
kousl prý smůlu do rtu,
proto tak krvácela,
když borovice zaplakaly,
přilepil se k duši
větrosnubných lásek
prokletí stálé nestálosti
líbalo cizí ústa tmou
pro bližší setkání horizontů
miloval nížiny bez skla
pro okamžik ženy
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk08.04.2016 13:30:25 uživatel smazán
Je to jako dívat se na hvězdné nebe bez dalekohledu. Nádhera, povznesení, mysl se uvolní a otevře a člověk zatouží být blíž. Proto si vezme dalekohled a nový pohled předčí jeho očekávání. Otevřou se další dveře a myslí, že už je to ono, jenže ani netuší, jak nepředstavitelně je stále daleko. Ono to přiblížení není ani v čase, ani ve vzdálenosti. Ono je třeba někdy pochopit, že se může skládat ze zdánlivě drobných dílků, zrovna jako vidíme bez dalekohledu hvězdy. :O) Moc se mi tvoje báseň líbí Jirko a taky se mi líbí komentář Frr, protože se na něj dá nahlížet z více směrů, ať už to autor glosy zamýšlel, či ne, a to mě baví. Ha, Plutónie. :oD
07.04.2016 21:43:27 jitoush
...není jen tak najít SOUZNĚLOST.....vzájemnost sdílení...prostě
to pravé ořechové.....Ji.
