naproti v zrcadle
když se díváš
leskne se převrácený svět
na jednom oku
bolest skrýváš
to druhé svědkem.. zvadlý květ
nejdřív se ptal kde byla
nespěchal ... hlavně s kým
v tu chvíli ještě trochu žila
ač přepych byl jí vězením
začátky tají
to co přijde s deštěm
co bouře nažene
co přeletí práh
po první ráně omluva a sliby
lehce se posouvá
střelka vnitřních...vah
sezóna černých brýlí
těch větších
začíná
rukávy dlouhé dobře skryjí
kde úrodná je krajina
pro všechny odstíny
doteků co bolí
bezmocná
chycená do soukolí
..bolesti